Řešení problémů v práci aneb jak se z toho nezbláznit

Mnoho mých klientů je nespokojených v současném zaměstnání a vlastně to nemá ani žádný konkrétní důvod. Často se jedná o nasčítané maličkosti, které jednoho dne přerostou v neúnosnou míru a vedou k syndromu vyhoření. Nic vás nebaví, do práce jezdíte otrávení, špatnou náladu si odnášíte i z práce, přesto ale nedokážete najít vnitřní sílu to jakkoliv změnit.

Dlouho jsme pátrali, jak taková situace vznikne, když se vlastně nestalo nic převratného. Zjistili jsme, že ve většině případů stojí za vším komunikace. Ať už komunikace s nadřízeným o vašich potřebách, komunikace s kolegy, kteří nejsou zrovna vaše krevní skupina, komunikace při plnění týmových úkolů apod.

Nejdůležitější je si uvědomit, že to, co není řečeno, nemůže být realizováno.

Ano, představte si, že lidé, alespoň zatím, opravdu neumí odezírat vaše myšlenky a občas  nemusí odhadnout, jak se cítíte, nebo že je nějaký úkol nad vaše síly. Ani šéf netuší, že jste nespokojení se svým platem, náplní práce, dovolenou a tak dále, když mu to zkrátka neřeknete.

Problémy řešte s tím, s kým je máte možnost vyřešit.

Čtete dobře, s kým máte možnost je vyřešit. Když si tedy budete neustále stěžovat kolegům na šéfa a v horším případě šéfovi na kolegy. Věřte, že mohou nastat jen dvě situace, buď se brzy zblázníte vy, nebo rupnou nervy šéfovi a to by vás mohlo stát místo.

Základem úspěšného zvládání pracovních vztahů a udržení si mentálního zdraví je, jak už jsme si řekli komunikace. Nechápejte to ale prosím jako co na srdci, to na jazyku! V práci musíme být všichni profesionálové, bez ohledu na to, že některé kolegy zrovna dvakrát nemusíme.

Jak tedy problémy začít řešit?

V první řadě jednejte s kompetentní osobou. Předem si stanovte, k čemu vlastně chcete dojít, nemá význam si vylívat srdce a odejít bez jakéhokoliv řešení. Počítejte i s tím, že nemusí být po vašem, někdy zkrátka věci změnit nejdou, nebo je nikdo měnit nechce. I když nepochodíte, neuvěřitelně se vám uleví, budete vědět, na čem jste a s čím můžete počítat.

Přesto, že se možná rozhovor nebude odehrávat dle vašeho očekávaného scénáře, snažte se nepodléhat emocím. I kdyby se k vám někdo choval nevhodně, nebo dokonce vulgárně, nikdy se nesnižujte na stejnou úroveň. Můj šéf vždycky říkal: ,,Nikdy se nehádej s hlupákem, stáhne tě na stejnou úroveň a tam tě potopí.“

Nepleťte si tedy asertivitu s agresivitou

Asertivita je způsob komunikace a chování, jak prosadit svůj názor, zájem či stanovisko. Jedná se o sebeprosazení, ale partneři jsou si vždy rovnocenní. Znamená to tedy uvědomovat si svou hodnotu, cenu a nezávislost na okolí. Zároveň je asertivita i o respektování druhých lidí a vzájemných hranic.

Asertivní se nenarodíme, tuto schopnost získáváme postupným učením. Někteří si asertivitu pletou s přehnaným sebevědomím, to ale k udržování mezilidským vztahů většinou příliš nevede.

A jak se tedy vyvarovat problémům na pracovišti?

• Pozitivní a tolerantní přístup na prvním místě
• Vždy jednejte tak, abyste se za sebe nemuseli stydět
• Nevystupujte příliš suverénně
• Nechovejte se arogantně
• Přistupujte s pokorou a nezaujatě
• Jednejte empaticky a s respektem k druhým
• Učte se zvládat stresové situace
• Profesně i osobně se vzdělávejte
• Samostatně a zodpovědně řešte náročné situace
• Nevymlouvejte se a nelžete
• Jednejte iniciativně a vynalézavě
• Dodržujte své závazky
• Nepoškozujte zájmy firmy
• Nepomlouvejte šéfa, ani své kolegy

Na závěr pamatujte, že to vždycky bude takové, jaké si to sami uděláme. Pokud tedy víte, že to s někým zkrátka nepůjde, maximálně se mu vyhýbejte. Obklopujte se lidmi, se kterými je vám dobře. Říká se, že jsme průměr našich 5 nejbližších lidí, tak na to myslete, ať se jednou nestačíte divit. 🙂

Přejeme vám úspěšný den