Rozvržení pracovní doby

📌  Všech zaměstnanců v pracovním poměru – platí pro plný i zkrácený úvazek.
📌  Zaměstnanců na dohodu (DPP, DPČ) – pokud je sjednána pravidelná pracovní doba (jinak nikoliv).
📌  Zaměstnavatelů – ti mají povinnost pracovní dobu rozvrhnout předem a písemně (typicky formou rozvrhu směn).

Těhotné zaměstnankyně, mladiství, pečující o dítě – zákon omezuje jejich možnost pracovat v noci a přesčas.
Práce z domova (home office) – rozvržení pracovní doby závisí na dohodě, často samostatné plánování.
Zkrácené úvazky – musí být rozvrženy adekvátně k sjednané délce úvazku.

Pokuta až 2 000 000 Kč za nevedení evidence pracovní doby nebo za nesprávné rozvrhování.
Riziko neplatného rozvrhu směn, neproplacení přesčasů, porušení BOZP apod.

Po novelizaci zákoníku práce má každý zaměstnavatel povinnost předem sestavit a písemně předložit pracovní rozvrh jak pro dohodu o pracovní činnosti (DPČ), tak pro dohodu o provedení práce (DPP).

Zaměstnanci musí být s tímto rozvrhem seznámeni nejméně tři dny před začátkem jejich směny nebo období, pro které je pracovní doba plánována.

Existuje také možnost, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na kratší lhůtě seznámení, pokud je zajištěna dostatečná předvídatelnost práce.

Rozvržení týdenní pracovní doby je v kompetenci zaměstnavatele, který stanovuje začátek a konec jednotlivých směn. Ideálně by pracovní doba měla být rozložena do pětidenního pracovního týdne.

Délka jedné směny nesmí překročit 12 hodin, s výjimkou specifikovaných v § 83a zákoníku práce, které se vztahují na zaměstnance ve zdravotnictví.

Pokud je se zaměstnancem uzavřena dohoda o práci na dálku, je možné (podobně jako u běžného pracovního poměru) sjednat tzv. samorozvrhování. V tomto případě si zaměstnanec sám určuje, kdy bude pracovat.

Strany si mohou dohodnout určitá omezení – například, aby zaměstnanec nepracoval v noci, o víkendech nebo ve svátky, s ohledem na zákonné příplatky.