Kde a jak si headhunter vybírá lidi, které osloví?

Rozhovor s naší zakladatelkou Petrou pro časopis Absolvent.cz

Víte, co je to headhunting? Je to velmi složitý proces hledání profesionálů v daném oboru. Lidí, kteří milují svoji práci a dělají ji tak moc dobře, že začnou zajímat konkurenci. Často se jedná o top management a obchodní pozice. Tomu, kdo dělá tento způsob náboru, se říká headhunter, česky lovec hlav. Zajímá vás, jak a kde takový „lovec” loví? Do zákulisí své práce mě pozvala Petra Matušincová, kariérní poradkyně, headhunterka a zakladatelka projektu Mám pohovor.

Jaké musí mít headhunter ke své práci předpoklady?

Především musí rozumět oboru, ve kterém bude vhodné kandidáty hledat. Bez čeho se neobejde? Bez skvělých vyjednávacích schopností a obchodního talentu. Taky musí být velmi diskrétní a empatický. Musí respektovat, že oslovovaný kandidát již práci má. Nikdo nechce, aby se ve firmě vědělo, že jde na pohovor do doby, než se sám rozhodne. Při poskytování informací o zadavateli se nesmí rozkřiknout, že firma oslovuje s nabídkou pracovníky konkurence.

Jak to funguje v praxi?

Jakmile obdrží headhunter zadání, které musí přesně dodržet, začne na pracovním trhu v tichosti hledat vhodného kandidáta.

Proklepnutí na tajnačku

Já se specializuji na bankovnictví a finanční sektor. Když vyrážím na „lov“, první kolo je takový mystery shopping. Zahraji náročného klienta s nestandardním požadavkem, díky čemuž mě přesměrují na zkušeného zaměstnance.

Nejdřív kandidáty důkladně proklepnu sama, když jsem spokojená, posílám na další tajné kolo zadavatele. Po skončení se zadavatelem vše probereme. Pokud je s mým tipem spokojený, domlouváme další postup a já vyrážím znovu za svým kandidátem. Vymyslím si nějakou story o náročné práci a zjišťuji od kandidáta, jak je v práci spokojený, jak dlouho v ní pracuje apod. Potřebuji zjistit, co mého kandidáta motivuje. Jakmile zjistím jeho motivaci, mám skoro vyhráno. Vím, jak na něj.  Díky své praxi vím, co mu může stávající i nový zaměstnavatel nabídnout.

Ke konci schůzky mu sdělím, že mám pro něj zajímavou pracovní nabídku. Nic konkrétnějšího mu však neprozradím. Cílem je dostat kandidáta na mimopracovní schůzku. Musí padnout určité sympatie, aby vaše pozvání přijal. To je asi nejtěžší část náboru. Poté je potřeba kandidáta silně namotivovat na setkání se zadavatelem, pak už je práce na něm.

Snazší je najít někoho, kdo má potenciál, který z nějakého důvodu nemůže ve firmě dostatečně rozvíjet. Takový kandidát se pak jednodušeji přemlouvá k nové nabídce. Bohužel je tam riziko, že sám neví, co hledá. Nabídku práce sice přijme, ale nevydrží v ní.

Jaká je úspěšnost headhuntera v hledání lidí?

Tento proces často trvá i několik měsíců. Jedná se o zásadní změnu, kterou si musí kandidát pořádně rozmyslet. Často jej od změny odrazují blízcí, rodina i kolegové. Jakmile přijde za zaměstnavatelem s výpovědí, často přijde ze strany vedení přemlouvání, nabídky na povýšení a zvednutí platu ve snaze zaměstnance na pozici udržet. Pokud je nabídka současného zaměstnavatele uspokojující, zůstává na starém místě.

Pokud jste jako headhunter na začátku dobře neodhadli kandidáta, nebo nepoznali jeho skutečnou motivaci, v tento okamžik už se to nedá zachránit a několikaměsíční práce je pryč. Úspěšnost přichází s praxí.  Občas něco nevyjde, občas narazíte na někoho, kdo s sebou přetáhne i další kolegy. Často se to stává na pracovištích, kde není příliš zdravé prostředí, došlo k nějakým nepopulárním personálním změnám, změnám motivace. Potom se zaměstnanci rozutečou ani nevíte jak.

Prvotní nabídka je otevřená, nebo striktně daná?

Vše je o vyjednávání. Zadavatel ví, co jaká pozice obnáší a často zná detailně odměňovací systém dané společnosti. Jakmile ví, co kandidáta motivuje, tak ví, jak s ním pracovat. Často může nabídnout i dvojnásobný plat, povýšení, služební auto, homeoffice, dovolenou navíc. Benefitů je hodně.

Co dělá člověk, který odešel z lukrativního místa za lepším, ve kterém neuspěl?

I to se může stát, vždy všem doporučuji loučit se v dobrém, pak se vždy můžete vrátit. Pokud ne, posune vás to zase někam dál. Osobně si myslím, že pokud se rozhodnete odejít, muselo existovat něco, co vám v práci vadilo, něco vás nenaplňovalo, jinak byste to neudělali. Takže za mě každá taková změna dobrá. Často najdeme to, co chceme, až když vyřadíme všechno, co nechceme. Je pravda, že by lidé možná bez nabídky headhuntera neodešli sami, protože je to nenapadlo. Často se mi ale stává, že i když nabídku kandidáti nepřijmou, alespoň dostanou přidáno, nebo je povýší.

Jak často se stává, že dotažený člověk selže?

Nemohu mluvit globálně, statistiky neznám, mě osobně často ne, pokud bych měla pochybnosti, couvla bych. Mým cílem je pomoct lidem najít práci, která je bude naplňovat, určitě bych nikomu nechtěla způsobit problémy.

Autor Jarmila Zechová Syptáková pro Absolvent.cz