Znáte to, hledáte práci, rozesíláte životopisy a najednou narazíte na dvě zajímavé pozice ve stejné společnosti a nemůžete se rozhodnout, na kterou reagovat. Zda se ucházet o více pozic ve stejné firmě, je častou otázkou našich klientů. Existuje jednoznačná odpověď? A jak reakci na více pozic vnímají náboráři? V tomto článku se společně podíváme na několik bodů, které by vám mohly vnést do této problematiky trochu světla.
Rada nad zlato – nehlaste se na všechno! Riskujete, že náboráře odradíte. Reagujte na pozice, kde můžete nabídnout víc než jen základní kompetence. Do motivačního dopisu můžete rozvést, čím vás společnost láká a že se nebráníte ani jiné pozici.
Pokud o společnost skutečně stojíte, a přesto vždy obdržíte „zamítačku“, zkuste napsat email přímo náboráři. Připojte své CV a do textu sepište hlavní body své motivace. Zeptejte se ho, zda by v budoucnu existovala nějaká možnost spolupráce na jiné pozici.
Telefonování napřímo na první dobrou příliš nedoporučuji. Zvláště ne do velkých firem. Tempo je tam leckdy zběsilé. Náboráři mají na bedrech i desítky pozic, což znamená desítky až stovky kandidátů. Zapadnete tam, jak jehla v kupce sena… jen ji nikdo nebude chtít pracně hledat.
Důvodem k opětovnému zveřejnění je s největší pravděpodobností fakt, že z došlých reakcí nebyl vybrán vhodný adept. Nebo si vedoucí přál vidět více kandidátů.
Vysvětlení toho, proč se vám neozvali, je variabilnější. Nemají o vás zájem, ale nedali vám to vědět. Mohou vás mít v kolonce „možná“ k budoucímu zkontaktování. Dali vás do kategorie „možná“, ale pak na vás zapomněli.
Ptáte se, co tedy můžete dělat? Klidně napište ještě jednou. Za to vám hlavu nikdo neutrhne. A nebojte se napsat, že jste již jednou reagovali, ale bez zpětné vazby. Třeba se vám jí tentokrát již dostane, ať již takové či makové.
Pakliže vaše zkušenosti odpovídají požadavkům i na novou pozici, pošlete odpověď. Přinejhorším vás zamítnou znovu.
Zde se vrátíme k radě ze začátku článku – dejte pozor, abyste neposílali reakce stále a dokola. Dvakrát, třikrát v kratším časovém úseku a dost. Ať se nedostanete kvůli nerelevantním reakcím na seznam kandidátů s černým puntíkem.
Spoustě z nás brání v zaslání více odpovědí na pozice v jedné firmě subjektivní obavy. Honí se nám v hlavě různé obměny myšlenek typu: „Řeknou si, že…. (… jsem otravná/ý a prudič; … nevím, co chci; … chci práci za každou cenu a je mi jedno jakou; … nevím, kdy mám dost apod.)“. A víte co? No a co, že si to někdo může říct? Nestane se větší tragédie, než že vás zamítnou, nebo se neozvou vůbec.
Plně rozumím, že sebrat odvahu k nějakému méně konvenčnímu kroku je někdy těžké. Je však třeba mít na paměti, že kdo nic nezkusí, nic nezíská. Pokud vám to vyjde, tak si ve výsledku třeba budete moci vybírat ze dvou nabídek. A za to už to stojí, ne?
Než budete své CV kamkoliv posílat, dobře si jej ještě jednou kritickým okem projděte. Pokud už vás jednou zamítli, problém může být právě v životopisu. Tak si to podruhé nepokazte!