Za zavřenými dveřmi – šikana na pracovišti

Mezilidské vztahy mohou být občas velmi složité a každý z nás se pravděpodobně s nějakou formou šikany během života setkal. Co ale dělat, když otravného kolegu nemůžete prostě shodit do písku, nebo mu podkopnout nohy jako ve školce? Co přesně už je šikana na pracovišti, kde je ta hranice a jak problém řešit?

Sama jsem se nejednou s šikanou v zaměstnání setkala, a to v různých podobách a různých pozicích. Čím dál to necháte dojít, tím hůř se problém bude řešit. 

Podle odhadů se s nějakou formou šikany na pracovišti setkalo 20 % lidí. Osobně jsem přesvědčená, že je procento mnohem vyšší, jen se většina lidí kvůli přetrvávajícímu pocitu studu neozve.

Kontrola životopisu

Šikana na pracovišti a její projevy

Na pracovišti rozlišujeme dva typy šikany. Bossing = šikany se dopouští nadřízený na svých podřízených a mobbing = k šikaně dochází mezi kolegy, a to buď jedním z kolegů či klidně celou skupinou.

Projevy šikany mohou být z počátku vlastně úplně nenápadné. Jedná se například o přehnané kontrolování povinností či docházky, nedocenění práce, častá a neoprávněná kritika, probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy, pomluvy a schválnosti

Zákeřnost bossingu je mnohdy v jeho skrytosti a nenápadnosti. Oběť často trpí pocitem paranoii a začíná o sobě vážně pochybovat.

Dříve či později nastane moment uvědomění, kdy vám dojde, že tohle už bylo opravdu moc. Pokud se vám svírá žaludek už v neděli večer při představě, že zítra jedete do práce, začněte to řešit. Nikdo nemá právo vám jakkoliv ubližovat nebo vás ponižovat.

Jak o šikaně mluvit s nadřízeným?

Třeba si dotyčný ani neuvědomuje, jak moc vám ubližuje a jak na vás jeho chování působí. V první řadě tedy zkuste sebrat odvahu a promluvte s ním. Emoce pokud možno nechte stranou. Neukazujte na ostatní kolegy, neříkejte ona ale dělá tohle a ten tamto.

Diskuzi veďte na úrovni a uveďte konkrétní příklady situací, které se vám nezdají v pořádku:

Nevím, jestli jste si toho všimnul, ale přijde mi, že ke mně přistupujete jinak než k ostatním kolegům. Cítím, že je mezi námi nějaká napjatá atmosféra a byla bych ráda, kdybychom si to nějak vyříkali a vyjasnili si očekávání. Konkrétně mluvím o situacích jako (uveďte příklady).“

Třeba zjistíte, že se jednalo jen o nějaké nedorozumění a velmi se vám uleví. Pokud je šéf cholerik a vy jste horká hlava, možná to bude ostřejší debata, ale i ta často pomůže k tomu, aby se vzduch vyčistil.

Když zjistíte, že to nikam nevede a nadřízený není debatě s vámi otevřený, začněte ho na nevhodné chování upozorňovat rovnou a snažte se najít zastání u ostatních kolegů. Zeptejte se jich, jestli si také všimli, že mezi vámi dělá šéf rozdíly a poproste je, ať vás podpoří. 

Když bude agresor ve svém chování pokračovat, reagujte okamžitě

„Nemám ráda konflikty, ale tohle už si nemůžu nechat líbit. Pokud s tímto chováním nepřestanete, budu to muset řešit na personálním oddělení.“

Najděte v sobě odvahu se vší slušností, respektem a odhodláním se rázněji ozvěte. Vynechte nadávky, výhružky a přehnané emoce.

Pokud ani to nezabere a zjistíte, že se vám dále dějí závažnější a skrytější věci jako např. zabraňování přístupu k informacím, přisvojení si vaší práce, zesměšňování před kolegy, zadávání příliš složitých úkolů, bezdůvodné vyhrožování výpovědí nebo dokonce sexuální obtěžování, okamžitě se obraťte na někoho z vedení nebo HR.

Najděte si někoho, komu důvěřujete. Je jedno, že to bude někdo z jiného oddělení, nebo že se zase tolik neznáte. V zájmu každého rozumného manažera je prosperující firma a dobré vztahy na pracovišti. Danou situaci možná sám nevyřeší, ale poradí vám, na koho se obrátit.

Jak řešit šikanu na pracovišti?

Pokud jste se stali terčem svého šéfa, řešení nebude snadné, ale zkuste to. Výpověď můžete podat vždycky. Obraťte se na HR, ve větších firmách na ombudsmana nebo na jiné vedoucí. Pokud šéf šikanuje i vaše kolegy, napište společně anonymní email a pošlete ho nejvyššímu vedení. Podrobně rozepište, co přesně se děje a jak dlouho.

V případě mobbingu jsou vyhlídky možná optimističtější. I zde je ale potřeba zvážit, zda bude mít boj šanci na úspěch. Pokud vás šikanuje celé oddělení, boj nemá smysl. Je to znamením toho, že je celá společnost nebo odbor špatně vedený, ať už proto, že to nadřízený nevidí nebo nemá zájem řešit.

Pokud jste vystaveni šikaně ze strany jednoho kolegy, je velká pravděpodobnost, že si na vás kolega léčí jen své mindráky a šéf to nemusí vidět. Vyhledejte tedy nadřízeného a promluvte si s ním.

Sdílená starost je poloviční starost

Ať už jste se setkali s jakoukoliv formou šikany, musíte zapracovat především na svém sebevědomí a nastavení svých hranic. Obětí se může stát opravdu každý, začátky jsou nenápadné a můžeme mít tendence dané chování omlouvat či přehlížet. 

Žádná práce vám nestojí za ztrátu své vlastní hodnoty, sebeúcty a zdraví. I když je to těžké, mluvte o tom. Někdy bohatě postačí někdo z přátel či rodiny. Když se svěříte, už i to mnohdy postačí k tomu, abyste si uvědomili, že to není v pořádku a našli odvahu problémy řešit. Nebojte se vyhledat pomoci odborníka. 

Mít psychické potíže a nejít k terapeutovi nebo psychologovi je jako mít zlomenou ruku a zavázat si ji kapesníkem. Kost vám nějak sroste, hybnost ruky bude ale trvale omezena.

Chodit k terapeutovi či psychologovi není žádná ostuda. Pomoct mohou i organizace, které se šikaně věnují.

Nenechte to zajít příliš daleko

Nikdy na to nezůstávejte sami a žádný projev šikany nepodceňujte. Zároveň nebuďte slepí ani ke svému okolí. 

Nejednou jsem se setkala s tím, že mi někdo na pracovišti vážně ubližoval. I když si to z počátku nechceme připustit, je to i o nás. Agresor si hledá snadný terč. Tato „hra“ má dva hráče, když jeden přestane hrát, hra nemůže pokračovat. Agresor se nezmění. Ten, kdo to může ovlivnit, jste pouze vy!

V příštím článku se můžete těšit na to, jak vysvětlit na pracovním pohovoru, že důvodem vašeho odchodu byla právě šikana. Podělím se s vámi o své postřehy, jak na svém sebevědomí pracuji já a co mi pomáhá. A plánuji pro vás i rozhovor se zkušenou terapeutkou, které se zaměřuje na vztahy na pracovišti.

Budu ráda, když mi napíšete své příběhy, jak jsem psala, sdílená starost = poloviční starost.

Pokud se potřebujete někomu svěřit, napište mi na kristyna@mampohovor.cz.

Těším se na vás u dalšího článku!

Vaše Kristýna

Kontrola životopisu
Jsem úředník tělem i duší, pracuji ve státní sféře už 17 let. Poznala jsem práci na úřadech, na soudu i na ministerstvu. Ve svých článcích vás se státní sférou seznámím a poradím, jak zde získat práci.
Komentáře