Každá změna v pracovním životě může být výzvou, zejména pokud jde o ukončení pracovního poměru. Jedním z klíčových aspektů tohoto procesu je otázka odstupného. Kdy a za jakých podmínek má zaměstnanec nárok na odstupné? To všechno a mnohem více se dočtete v našem článku.
Zákoník práce jasně stanovuje, že zaměstnanec má nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Co to znamená pro zaměstnance? Pokud k ukončení pracovního poměru dojde z důvodu na straně zaměstnavatele, vzniká nárok na odstupné. Tento nárok může vzniknout při následujících situacích:
Nárok vzniká i v případě, kdy pracovní poměr končí dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Naopak zaměstnanec nemá nárok na odstupné, pokud sám podal výpověď. Stejně tak, pokud měl zaměstnanec smlouvu na dobu určitou nebo byl zaměstnán na dohodu (DDP a DPČ).
Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru:
V případě ukončení pracovního poměru z důvodu nemoci nebo pracovního úrazu vzniká nárok ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Marek je prodavač s pětiletou praxí, který pracuje ve velkém nákupní řetězci. Firmu však zachvátila restrukturalizace a Markovi bylo oznámeno, že jeho pozice bude zrušena kvůli optimalizaci nákladů. Firma mu vstřícně nabídla výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou.
Nerozhodný, co dělat, se Mark rozhodl vyhledat právní rady. Konzultoval situaci s pracovním právníkem, který mu pomohl porozumět jeho právům. Ukázalo se, že Marek má nárok na odstupné.
Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance a odstupné se stanovuje na základě průměru za poslední tři měsíce v zaměstnání, včetně přesčasové práce. Pro orientační výpočet odstupného využijte internetové kalkulačky.
Odstupné podléhá dani z příjmů fyzických osob ve výši 15 % nebo 23 %, pokud je příjem nadprůměrně vysoký. V případě, že se jedná o zákonné odstupné zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění. V případě, že zaměstnavatel vyplácí odstupné z jiného než zákonného důvodu, musí odvést i pojistné odvody.
Zaměstnavatel má povinnost jej vyplatit v nejbližším výplatním termínu poté, co se písemně dohodne s zaměstnancem na výplatě odstupného. Tato dohoda by měla být dosažena v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
I zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, mohou nově čerpat podporu v nezaměstnanosti hned od prvního dne evidence na ÚP. Dříve měli na čerpání podpory nárok až po uplynutí lhůty, po kterou pobírali odstupné. Od ledna 2024 se ale pravidla pro čerpání změnila novelizací zákoníku práce.
Zaměstnanec má tedy nárok na odstupné v situacích, kdy pracovní poměr končí z důvodů na straně zaměstnavatele. Výše odstupného je pevně stanovena zákonem a odvíjí se od délky trvání pracovního poměru a průměrného měsíčního výdělku.
Pokud máte jakékoli otázky ohledně odstupného, neváhejte se obrátit na odborníka na pracovní právo. Zajistěte si svá práva a buďte připraveni na každou změnu v pracovním životě. Byť to tak teď možná nevypadá, určitě časem uvidíte, že to byla změna k lepšímu. Abyste na hledání nového zaměstnání nebyli sami, uložte si náš web do oblíbených a čerpejte naše rady a tipy, které vám pomohou složitým procesem změny zaměstnání snadno projít. 🙂