Poslední rok se nese v duchu, na který nebyl nikdo z nás připraven. Vše je jinak a všichni se učíme, jak se změnám přizpůsobit. Byť nám toho koronakrize spoustu vzala, s každou krizí přichází i pozitivní změny. Jednou z nich je právě práce z domova. Zaměstnavatelé konečně zjistili, že ti, kteří nepracují v práci, nebudou pracovat ani z domova a u kvalitních zaměstnanců se produktivita i spokojenost naopak zvýšila.
Zkrácené úvazky, flexibilnější pracovní doba a možnost práce na home office se staly poptávanějšími a díky bohu i nabízenějšími. Co přesně práce na dálku obnáší, s čím je třeba počítat a pro koho je vhodná?
Pro společnost Mám pohovor s.r.o. pracuji formou remote spolupráce už půl roku. Vzhledem k tomu, že jsem nastupovala v listopadu, nástup, onboarding a dokonce i podpis smlouvy proběhl online. Zajímá vás, jak se mi pracuje v práci, ve které jsem nikdy nebyla?
Má velká výhoda byla, že jsem již delší dobu na rodičovské dovolené. Tudíž na mě tolik nedolehla náhlá sociální izolace a nutnost řešit více věci po telefonu a elektronickou cestou.
Aktuálně dělám z domova tři práce. A uznávám, že snaha všechny skloubit s rodinným životem, zvlášť když jsou zavřené školky, není excelentní a leckdy ani úspěšná. Což je pro mě nejnáročnější věc na celé práci z domova – nemám šanci podávat maximální pracovní výkony, na které jsem u sebe zvyklá. A věřím, že to je skutečnost, s níž se nemusím vyrovnávat jen já.
V listopadu mě zaujala nabídka pozice na psaní článků z domova. Ideální pracovní nabídka pro maminu s dítětem doma. Šla jsem do ní, i když po předchozích neúspěších v jiných firmách jsem si nijak přehnaně nevěřila. Odeslala jsem motivační dopis a životopis. A bum! Postupujete, vypracujte nám úkol. A zase to vyšlo. Jdeme na Skype pohovor prý. No, dlouho mi trvalo, než jsem si vzpomněla na vstupní hesla, ale Skype zprovozněn.
Termín pohovoru domluven tak, aby se kryl s poledním spánkem dítěte. Uspat dítě, vyvenčit psa, umýt ze sebe zbytky oběda od dcery, sednout za počítač a čekat na klasickou vyzváněcí znělku Skypu. Na přemýšlení nad tím, jak se chovat, kam se dívat, jak se tvářit, jak nahlas mluvit, jak mít nasměrovaný počítač apod. prostě nebyl čas. Improvizace je další heslo dnešní doby.
Vše klaplo, šéfová byla sympatická, rozhovor příjemný. Dobrý dojem byl oboustranný, a tak jsme si na dálku plácli. A pak se rozjelo další online kolečko: elektronický podpis smlouvy, hledání vhodného komunikačního kanálu a vhodné pracovní aplikace, která by byla přehledná a fungovala. No, pár týdnů to trvalo. Ale nyní po pěti měsících věřím, že se nám již podařilo svou cestu si najít.
Zajímá vás, jak probíhalo výběrové řízení na tuto pozici? O tom, kolik lidí se přihlásilo, co jsme posuzovali a čím nás uchazeči zaujali nebo naopak odradili, jsme pro vás sepsali zde.
Začátky byly těžší. Jsem zvyklá se ptát a konzultovat víceméně každý krok, než se v nové práci dostatečně zaučím. Redakční porada byla nastavena s frekvencí jednou za měsíc. Jenže, co když potřebuji něco řešit ad hoc? Mám otravovat své vytížené kolegy po telefonu? Nebudu je rušit při schůzce? Mám psát na společný WhatsApp a tím vyrušovat vlastně celý tým? Bylo to vždy dilema: obtěžovat nebo riskovat, že udělám chybu?
Postupem času se to samozřejmě zlepšovalo. Člověk již nasál nějaké základy práce, vychytával své někdy drobné, někdy humpolácké chyby. Nadále mi schází ta možnost zaskočit si do vedlejší kanceláře a během tří minut probrat to, co se na dálku řeší mnohonásobně déle. Ráda bych se jen otočila na židli a zeptala se kolegyně, zda jí např. ten a ten obrat přijde již přes čáru, nebo ho mohu v článku nechat.
Nespornou výhodou je velká samostatnost. Sama si rozhoduji, kdy a jak se budu své práci věnovat. A nemusím se u toho trápit sezením v upnutých džínách a škrtící halence, nýbrž v pohodlných legínách a vytahané mikině.
Na druhou stranu, mám doma velmi živé dítě, domácnost, neustálý nepořádek a hladové strávníky. Nemám ten luxus, že když mi hoří termín, sednu si nad úkol a plním jej tak dlouho, dokud jej nevyřeším. Musím si počkat na většinou jen krátké chvilky klidu a vše dělat po kouskách.
Zkoušela jsem mnoho způsobů, jak vyřešit otázku času. Zkoušela jsem vstávat ráno před pátou, abych měla chvíli klid na práci. Jenže po třech týdnech jsem z toho únavou již odpadla. Navíc děti mají radar, takže z 1,5 hodiny klidného ranního času se postupně nestala ani půlhodina.
Ponocování mi nikdy nešlo. A od dob, co jsem matka, tak je pro mě zkrátka desátá hodina likvidační a tělo se samo přepíná do modu sleep. Nakonec mám systém ten, že ranní vstávání střídám, vícekrát v týdnu vstávám normálně v půl sedmé a zhruba dvakrát týdně dříve. A večer holt oželím svůj oblíbený seriál a aspoň na tu hodinu ještě k práci sednu. Plus mám k dobru hodinu při poobědním spánku.
To je můj kámen úrazu, uznávám. Jsem člověk, který má rád efektivní, jasnou, údernou komunikaci. Za poslední tři roky života jsem se naučila, že každá minuta je cenná a je třeba ji využít maximálně. Když úkol zní: „Proberme si témata článků na další měsíc.“ Během půl hodiny to může být vyřešeno a úkoly zadané. Ale měli jste někdy Skype hovor v provedení čtyř ženských? Komunikativních ženských? Je to jak sněm entů v Pánovi prstenů… Za půl hodiny se sotva stihneme pozdravit. Svým způsobem mě ubíjí, že se málokdy dostaneme pod dvě hodiny.
V případě nějaké komplikace jako tým fungujeme dobře. Reaktivita je rychlá. Co člověku chybí, je takové to průběžné hodnocení práce. Zpětná vazba o tom, co by pro příště mohlo být lépe a jinak.
Zvláštností situace práce na dálku je fakt, že se s lidmi znáte, ale vlastně víte, že kdybyste se potkali na ulici, tak je nejspíš ani nezaregistrujete. Chybí zde ta přímá osobní zkušenost.
Pozitivem je, že když nemáte náladu se s nikým bavit, tak prostě nekomunikujete. Pomocí písmenek a smajlíků také můžete zamaskovat, v jak mizerné náladě ve skutečnosti jste. To se vám při fyzické přítomnosti na pracovišti nemůže nikdy tolik podařit. Pomáhá to výrazně snižovat riziko nějakých konfliktů nebo nedorozumění mezi kolegy.
Celkově mi práce na dálku vyhovuje. Vidím v ní prostor pro vlastní realizaci a pro sebezdokonalení.
Všeobecně vzato si myslím, že práce na dálku může vyhovovat velké spoustě lidí. Mně sedí určitě. Dodá vám svobodu, prostor pro kreativitu, zvedne vám to sebevědomí v tom, co vše sami zvládnete. Výborně se dá skloubit se soukromým životem.
Na druhou stranu, pokud patříte k té sortě lidí, kteří potřebují přímé vedení, kontrolu a pravidelné instrukce ze strany nadřízeného, pak byste se nad touto formou přivýdělku měli více zamyslet. Možná to pro vás nebude zcela ideální volba.
Věřím, že změny v pracovním životě způsobené současnou dobou covidovou, vytrvají i po překonání této krize. Proto bude práce z domova i do budoucna výrazným tématem. Pokud se pro tento způsob výdělku rozhodnete, držím vám palce. Je to náročná cesta, ale skrývá mnohé výhody, zdroje zábavy a nekonečný prostor v oblasti seberealizace.
Přeji nám i vám všem pevné nervy, nezdolný pozitivismus a elán!