Rozhovor s Petrou Matušincovou pro Blesk.cz

Rozhovor s naší zakladatelkou a kariérní konzultantkou Petrou Matušincovou. Děkujeme Haně Langrové za zpracování.

Co bychom tedy měli z našeho životopisu odstranit a jak napsat CV na míru své vysněné práci? To nám prozradila odbornice na životopisy a motivační dopisy Petra Matušincová z firmy Mám pohovor.

Nechala jsem si ohodnotit svůj životopis, protože mě zajímalo, co bych na něm mohla vylepšit. Pravdou je, že už ho mám stejný asi deset let, jen do něj přidávám informace. I když v současné době práci nehledám, bylo zajímavé přečíst si, co jsem napsala špatně.

Firma Mám pohovor ohodnotila mé CV na 32 %, což je dost žalostné. Dozvěděla jsem se, že v mém životopisu úplně chybí sekce, kde bych se představila. Nejlépe odborníci ohodnotili mou fotografii, a to na 65 %, zbytek už byl o mnoho horší. Vytkli mi přehlednost i strukturu a formátování. Zároveň prý uvádím málo relevantní a nekonkrétní informace. Pracovních pozic jsem uvedla zbytečně moc a samozřejmě jsem se nevyhnula klišé, která jsou v 92 % životopisů.

– Co je v dnešní době v životopise naprosto klíčové?

Zaměstnavatelé mají pořád stejný cíl: najít schopného člověka, který splňuje předpoklady pro výkon dané pozice. Myslím, že se nedá obecně říct, co by v životopisu nemělo chybět. Velmi záleží na tom, jakou práci hledáte. Pro každou pozici mohou být relevantní úplně jiné informace.

– Na co by se z vašeho pohledu měli uchazeči zaměřit?

Doporučuji, abyste si před samotným psaním životopisu udělali průzkum trhu a podívali se, jaké požadavky se nejčastěji objevují v inzerátech na místa, kam se chcete hlásit. Následně si sestavte nějakou osnovu, která bude dávat smysl. Často se setkáváme s tím, že si klienti vyberou šablonu, která jim psaní ještě víc komplikuje, když např. ze 40 % obsahuje sekce, do kterých nemáte co napsat.

– Existuje něco jako klišé v životopise?

Komunikativní, flexibilní, smysl pro detail, MS Office.

Nemůžete psát, že jste zaměřeni na detail, když váš životopis podle formátování a překlepů říká pravý opak.

Vyhněte se klišé! Buďte konkrétní a uveďte, co přesně myslíte. Umíte efektivně komunikovat, jednat s různými typy lidí, jste diplomat, umíte udělat kompromis, domluvit se nebo řešit spory?

– Měl by uchazeč pokaždé měnit svůj životopis? 

Rozhodně svým klientům neradíme, aby pokaždé měnili životopis. Jednak to není efektivní a když vás budou zvát na pohovory a vy nebudete mít tušení, jakou verzi jste tam zaslali, nebude to pro vás asi příjemná schůzka.

Občas se ale samozřejmě může stát, že hledáte práci ve dvou odlišných oborech. Zajímáte se například o HR a o marketing. Zkušeností máte dost a některé vůbec nejsou pro danou pozici relevantní. Potom doporučujeme sestavit si raději dvě verze CV, ve kterých je z 80 % stejný základ a které se liší například pouze v představení a v dovednostech.

– Můžete dát nějaký příklad?

Pro pozice v HR je například vůbec nebude zajímat, že umíte pracovat s reklamními nebo grafickými nástroji. Naopak náboráře v marketingu nebude zajímat, kolik jste obsadili míst a jaká byla fluktuace. Většina lidí má tendence uvádět všechny zkušenosti v domnění, že budou působit zkušeněji a pomůže jim to. Pravdou ale je, že vám to spíš uškodí.

Nikdo nemá čas číst obsáhlý román. Když k nám takový životopis přijde k posouzení, kolegyně se vždycky usměje a říká: „Zase tady mám jeden Zločin a trest.“ (Naráží na délku CV.) Věřte mi, že žádného náboráře nezajímá, co jste dělali v roce 1992, a zároveň je nezajímá ani nic, co nesouvisí s danou pozicí. Takové informace akorát ukazují, že máte zkušenosti spíš v jiných oblastech, nebo činí váš životopis nečitelným. Když v něm náborář rychle nenajde, co hledá, váš životopis se zařadí do seznamu „děkujeme za zájem, ale…“.

– Co jsou přesně klíčová slova?

Některé firmy už pro první selekci životopisů používají naprogramované roboty. Pracují tak, že analyzují text a hledají právě klíčová slova. Funguje to tak, že si firma sestaví skill set dovedností a znalostí, které má robot hledat (samozřejmě se nastaví i synonyma), a ten najde všechny životopisy, ve kterých detekoval splněné požadavky.

I když firma žádného robota nemá, náborář dělá prakticky to stejné. Při psaní CV je potřeba na to myslet, a pokud mám víc zaměření, pak je potřeba popisovat jen ty relevantní zkušenosti a zbytek zmínit pouze okrajově nebo vůbec.

Obecně doporučuji podívat se na požadavky v inzerátu a snažit se vlastními slovy popsat vše v životopisu.

– Jak vybrat, které pracovní zkušenosti ponechat a které vymazat?

Jak už jsem uvedla výše, sama ráda říkám, že méně je někdy více, a v životopisu to platí dvojnásob.

Jednoduchá rada: podívejte se na inzeráty, vypište si deset nejčastějších požadavků, podívejte se, jestli je ve svém CV najdete. V závěru si u každého bodu položte otázku, zda je tato informace podstatná pro to, abych získal/a dané místo… Celkově doporučuji uvádět pouze posledních deset let a pracovní náplň popište pokud možno tak, abyste ještě zítra věděli, co jste tím vlastně chtěli říct.

– Opravdu stačí náboráři pár vteřin, aby se rozhodl, koho pošle do dalšího kola?

Rozhodně ano. V první selekci je to opravdu průměrně do pěti vteřin. Hledáte pouze kandidáty s potřebným zaměřením, to vidíte hned z první stránky. Osobně se přiznám, že mi kolikrát stačí i vteřina. Nejčastěji o tak rychlém vyřazení rozhodují diametrálně jiný obor nebo jiná úroveň pracovní pozice bez snahy vysvětlit, co kandidáta k tak velké změně vede, nebo zásadní překlepy a chyby, otřesné formátování v kombinaci s uvedenou pokročilou znalostí Wordu…

– Jak moc je důležitá vizuální stránka a fotografie?

Vizuální stránka je velmi důležitá právě pro přehlednost a snadnou orientaci v textu. U fotografie se uvádí, že je s ní životopis osobitější. Náborář pak stráví delší dobu jeho čtením. To mohu potvrdit, vždycky si takového kandidáta zapamatujete lépe než jen černobílou A4.

Na některé pozice fotografii vyloženě doporučuji, jsou to všechny ty reprezentativní pozice jako například recepční, obchodní zástupce, key account manager, osobní asistentka, bankovní poradce apod.

Fotografie ale musí být profesionální, vždycky mi přišlo zbytečné o tom mluvit. Měla jsem pocit, že každý ví, že je vhodné, aby fotka na životopisu nevypadala jako fotka ze seznamky, ale realita je bohužel jiná. Takže vřele doporučuji sbalit dvě košile a navštívit profesionálního fotografa.

– Je dnes už strukturovaný životopis přežitek?

Životopis by rozhodně v nějaké struktuře být měl, protože pokud všechno popíšete v jednom odstavci, takovou slohovku nikdo číst nebude. Velmi doporučuji popřemýšlet nad uspořádáním jednotlivých sekcí a zvolení odrážek. Co se týká obsahu, i když to popíšete heslovitě, pořád mi z toho musí být jasné, co obnášela vaše pracovní náplň a za co jste byli zodpovědní.

– Proč by měl životopis obsahovat představení?

Každý má o práci jiné představy. Někomu vyhovuje sedavá administrativa od devíti do pěti. Jiný se zase vidí ve start-upu někde ve sdíleném prostoru, kde bude pracovat nonstop, protože ho to baví. Přitom může jít o lidi se stejnými pracovními zkušenostmi a vzděláním. A pokud svůj životopis omezí na strukturovaný výčet předchozí praxe, tak budou obě dvě CV vypadat hodně podobně. Což nedává smysl, protože ti uchazeči hledají diametrálně odlišná zaměstnání.

– Jak jsou na tom absolventi?

Pro budoucí úspěch jsou v dnešní době velmi důležité znalost cizích jazyků, digitální dovednosti a schopnost rychlé adaptace na nové podmínky, a právě v tom jsou absolventi velmi silní. Navíc se často spokojí s nižším platem a nepřinášejí si špatné návyky z předchozí firmy. Společnost má možnost si je „vychovat“ a díky nezaujatosti přicházejí právě absolventi s jiným úhlem pohledu na věc, takže existuje už spousta firem, kde absolventi najdou práci i v managementu.

– Jak můžete klientům napsat životopis, když je neznáte?

To je dobrá otázka. Faktem je, že to vždy uděláme líp než oni sami. Jednak víme, co tam náboráři hledají a druhak umíme objektivně posoudit, které zkušenosti jsou relevantní. S tím mají často lidé problém, protože v jejich očích je to velká část jejich života, nebo dokonce i vzdělání, kterou je potřeba smazat. Protože to zkrátka pro tu pozici není podstatné a zbytečně by to jen zabíralo místo a zhoršovalo orientaci v textu. Nebo by to kandidáta řadilo do jiného oboru. Navíc k tomu umíme přidat vlastnosti a schopnosti, které kandidát opravdu má, ale  vůbec si to neuvědomuje.

– Čím začnete?

Pracujeme tak, že si od klienta necháme poslat aktuální životopis a inzeráty, kam se chce hlásit. Klient od nás obdrží zpětnou vazbu, proč to se současným CV nefunguje a proč je náboráři vyřazován. Navrhneme mu úpravy, které spolu osobně či telefonicky projdeme. Naše práce funguje tak, že se ptáme na vše, co nám není jasné, dokud to nepochopíme. Je pro nás důležité znát i širší souvislosti: čím se zabývá firma, jaký ten člověk je, co mu vyhovuje, jak pracuje, co ho motivuje, jaká je přidaná hodnota jeho práce apod.

– Vyberete ty správné informace a nějaké vyřadíte?

Ano, podle požadavků v inzerátu vybereme relevantní informace, aby to vypadalo, že právě tento životopis je ideální. Firmy už si nevybírají kandidáty, kteří mají nejvíc zkušeností, ale kandidáty, kteří mají předpoklady pro výkon dané pozice a osobnostně zapadnou do týmu a firemní kultury. Díky tomu mají kandidáti šanci změnit obor, stačí to jen pouze dobře napsat.

I když si životopis chcete napsat sami, doporučuji vám to s někým probrat, i kdyby to měla být vaše kamarádka. Čím dál bude mít od vašeho oboru, tím lépe. Lidé jsou na své zkušenosti a vzdělání hrdí a vše jim připadá jako samozřejmé a podstatné, kdokoliv jiný tomu ale nemusí rozumět. Myslím, že lidé mají obecně problém mluvit o sobě, natož to ještě muset napsat na dvě stránky.

– Není v dnešní době motivační dopis přežitek?

Ve zkratce – hlavně ta motivace! Zapomeňte na šablony plné prázdných frází a napište něco o sobě. Proč si myslíte, že by vás v dané firmě měli chtít, co jim můžete nabídnout a přinést. Pokud to nevíte, raději motivační dopis neposílejte, stejně ho většina náborářů nečte.

Výjimka ale platí, pokud v inzerátu průvodní dopis explicitně vyžadují nebo pokud měníte obor. Rozhodně nečekejte, že si náboráři budou domýšlet, proč máte o práci zájem. Co není napsané, jako by nebylo. Proč by si měli náboráři dát práci vám volat a na vše se doptávat, když jste si nedali tu práci vše srozumitelně popsat?

Celý rozhovor najdete zde, děkujeme Haně Langrové za zpracování.