Behaviorální otázky na pohovoru poznají, zda lžete

Seznam otázek, na které se vás můžou zeptat během pracovního pohovoru, je snad nekonečný.  A stejně nekonečný existuje na internetu i seznam rad, jak se na pohovor připravit. Proto musí personalisté své otázky neustále zdokonalovat, aby byli schopní běhěm krátkého rozhovoru odhalit, zda by se mohlo jednat o vhodného kandidáta.

Ačkoliv to vůbec není jednoduchá práce, metod k tomu mají víc než dost. Od otázek, které vás zaručeně neminou, přes naprosto absurdní otázky, velmi neoblíbené assessment centrum, až po např. behaviorální otázky. Poslední dobou se s nimi moji klienti setkávají víc než často, tak jsem si řekla, proč vám o tom něco nenapsat. 🙂

Jak už název napovídá, jedná se o otázky, které zkoumají vaše chování. Vycházejí z názoru, že nejlepším ukazatelem budoucího chování je chování v minulosti. Uchazeči jsou vyzváni k tomu, aby popsali nějaký zážitek z minulosti, na kterém by mohli potvrdit své předpoklady. Očekává se od nich odpověď ve struktuře STAR.

Struktura STAR: Od uchazeče se očekává, že strukturovaně a smysluplně objasní všechny čtyři níže zmíněné body.

S (situation) – o jakou situaci konkrétně šlo?

T (task) – co se od vás očekávalo?

A (action) – jak jste situaci řešili?

R (result) – jaký byl výsledek?

Jak mohou takové behaviorální otázky vypadat?

  • Popište situaci, ve které se vám podařilo někoho úspěšně přesvědčit o vašem stanovisku.
  • Popište stresovou situaci, ve které jste museli ukázat své schopnosti zvládat stres.
  • Uveďte konkrétní příklad situace, kdy jste museli využít dobrého úsudku a logiky při řešení problému.
  • Uveďte situaci, kdy jste použili svých prezentačních schopností k ovlivnění názoru jiného člověka.
  • Popište situaci, kdy jste museli udělat něco, co bylo nad rámec vašich povinností, aby se podařilo dokončit nějakou práci.
  • Jak obvykle řešíte konflikty?

  • Popište těžké rozhodnutí, které jste udělali v posledním roce.
  • Uveďte příklad situace, v níž jste o něco usilovali a nepovedlo se to.
  • Popište příklad, kdy vám uniklo běžné řešení problému.
  • Uveďte příklad, kdy jste očekávali potenciální problém a podnikli jste preventivní opatření.
  • Popište příklad, kdy jste museli propustit přítele.
  • Popište konkrétní příklad situace, v níž jste se museli přizpůsobit postupu, se kterým jste nesouhlasili.

Podle čeho vás budou personalisté hodnotit?

Výpovědi uchazečů se dají shrnout do 5 kategorií. Čím je sdělení konkrétnější (tj. čím nižší má číslo na níže uvedeném seznamu), tím lépe je uchazeč hodnocen.

  1. Příběhy: zachycují nějakou událost z minulosti, jednu akci v konkrétním čase. Vyprávění příběhu splňuje strukturu STAR. Tzn. účastník popisuje konkrétní situaci podrobně a smysluplně. Z popisu jasně vyplývá, jaké byly jeho cíle, co se od něj očekávalo, jak se mu podařilo vše vyřešit, jaké překážky musel zdolat a jaký byl výsledek.
  2. Pseudopříběhy: jsou méně konkrétní a popisují více událostí. ,,Někdy se stane, že materiál nedostaneme včas, a potom musíme lidi poslat domů z práce.“
  3. Doložení příkladem: místo konkrétní zkušenosti popisuje uchazeč spíše nějaký obecný příklad. ,,Konflikt by mohl nastat, pokud zákazník špatně formuluje své zadání a pak odmítá převzít zakázku.“
  4. Prezentační hodnoty: uchazeč popisuje, jak by se situace/problém měla správně řešit.  ,,Zakázka musí být jednoznačně popsána a vzájemně odsouhlasena.“
  5. Sebeprezentace: uchazeč popisuje místo řešení spíš své schopnosti. ,,Já mám schopnost věci zřetelně a pochopitelně vysvětlit.“

A jak tedy takový behaviorální pohovor zvládnout?

  • Odpovídejte konkrétně reálnou situací ze života. Vyhněte se obecným frázím.
  • Zabalte to do příběhu, který by měl trvat cca 2 minuty, mít jasnou strukturu a měl by být vyprávěn s určitým nadšením.
  • Pokud vás nic nenapadá, zkuste chvilku popřemýšlet, zda jste se s takovou situací nesetkali třeba mimo pracoviště, např. s dětmi, v rodině, na dovolené, při sportu apod.
  • Pokud by vás opravdu nic nenapadlo, raději to narovinu přiznejte a personalista už vás nasměruje, nebo položí jinou otázku. Určitě si nic nevymýšlejte, pokud váš příběh nebude znít věrohodně, budou se vás vyptávat na další detaily a tam už vám poteče do bot.

  • Buďte věcní, uvádějte konkrétní názvy, pokud je to možné, kvantifikujte (finanční ukazatele, časové údaje, technické parametry apod.).
  • Uvědomte si, jaké kompetence zřejmě chtějí personalisté testovat a snažte se vybrat příběhy, na kterých můžete odprezentovat vaše silné stránky.
  • Popište, co jste dělali vy (nejen váš tým) a co dělal tým (nejen vy).
  • Nebojte se zmínit případné neúspěchy, nezamlčujte je, spíš se snažte vysvětlit, jaké vám z nich plyne ponaučení a jak se vám následně podařilo vyvarovat se podobným chybám.

Držím vám palce, ať všechny pohovory zvládnete, jak nejlíp to jen jde! Pamatujte, že lhát se nevyplácí a myslím, že na pohovoru to platí dvojnásob. 🙂

Petra Matušincová
Zakladatelka projektu mampohovor.cz, kariérní konzultantka
Komentáře